|
|
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Grinc, Jan (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
|
|
|
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
|
host ::
RSS.